Jessieho stránky

Na čtveřici „vrtulí“, tedy větrných elektráren, na východním horizontu směrem na Mohelnici už jsme si v Moravské Třebové za ta léta tak nějak zvykli. V létě nám nad Žipotínem ale vyrostla nová „vrtule“, tedy přesněji řečeno jedna starší (ta nejblíže k silnici) byla nahrazena novou konstrukci. Ta je aktuálně co do impozantních rozměrů a technických parametrů v ČR rekordmankou, já se zde omezím na konstatovaní, že je to opravdu obr, jehož list v nejvyšší poloze dosahuje výšky 179 metrů.

Nechci tímto článkem „přikládat“ do diskuse na téma účelnost či neúčelnost, příp. ekologičnost či neekologičnost těchto staveb, to necháme kompetentnějším, z pohledu zvídavého cyklisty se prostě nadohled objevil nový atraktivní cíl. A rovnou dodávám, že dle osobní zkušenosti jeho návštěva stojí za to, ať už se k němu vydáte na kole, po svých nebo autem.   

Já jsem ve středu 6. září 2023 zvolil kolo a léty prověřenou trasu po staré „státovce“ okolo Rehau a polem do Borušova a poté přes kopec na Žipotín-Karlín. Vrtule jsou dobře vidět už z prvního kopce nad Linharticemi, ta nová vpravo je už napohled o dost větší než ty starší. Když pak člověk dojede až k ní, připadá si opravdu malinký. Proti azurové obloze se tyčil opravdový kolos. A když ho vítr roztočí, je na co se dívat.

Pro návrat jsem zvolil oblíbený, několikakilometrový sjezd Grunou (4043) a více méně rovinaté Linhartice (506). Suma sumárum asi 24 km a 300 metrů výškových. Byl to pěkný výlet za pěkného dne, jak už bylo řečeno, doporučuji se tam podívat.